Vše, co potřebujete vědět o nejčastějších očních vadách: od diagnózy až po léčbu

26.2.2024 | Optika Kocandová

Jak by vypadal váš život, kdybyste vůbec nic neviděli? Taková představa vám dost možná způsobí husí kůži. A není se čemu divit – odhaduje se, že zrakem přijímáme přibližně 80 % veškerých informací. Jeho ztráta nebo poškození tedy může mít výrazný dopad na kvalitu vašeho života. Co byste tedy měli dělat, pokud zjistíte, že se vám jakkoli zhoršuje zrak? Přečtěte si náš článek, kde zjistíte, jaké mají tyto oční vady příznaky i řešení.

Základy o oku

Ještě než se přesuneme k samotným očním problémům, pojďme se podívat na stručný popis základních struktur oka. Budeme s těmito pojmy v článku často pracovat, vysvětlení je tedy na místě.

• Rohovka: Transparentní přední vrstva oka, která překrývá duhovku a zornici. Ohýbá světelné paprsky, které propouští dále do oka. Jedna z jejích nejdůležitějších funkcí je optická.
• Zornice: Otvor uprostřed duhovky, který se rozšiřuje nebo stahuje pro kontrolu množství světla vstupujícího do oka.
• Duhovka: Barevná část oka, která obklopuje zornici. Obsahuje svaly, které kontrolují velikost zornice, a tím i množství světla, které prochází do oka.
• Čočka: Struktura za zornicí, která pomáhá oku zaostřit světelné paprsky na sítnici. Podílí se na akomodaci – tedy zaostření blízkého předmětu. 
• Sítnice: Světlocitlivá vrstva tkáně s fotoreceptory (čípky a tyčinky) v zadní části oka, která převádí obraz na nervové signály posílané do mozku.

8 nejčastějších očních vad

V tomto článku si podrobněji rozebereme následující vady zraku:

• • Krátkozrakost, kvůli které vidíte vzdálené objekty rozmazaně. Projevuje se jak u dětí, tak i u dospělých. Je pro ni charakteristická větší optická mohutnost oka nebo větší předozadní délka oka. 
  • Dalekozrakost, kvůli které vidíte blízké objekty rozmazaně. Projevuje se jak u dětí, tak i u dospělých.

• Astigmatismus, kvůli kterému člověk vidí blízké i vzdálené objekty rozmazaně nebo zkresleně. Tato vada je způsobena nepravidelným zakřivením rohovky a projevuje se jak u dětí, tak i u dospělých.

• Stařecká vetchozrakost (presbyopie), kvůli které se vlivem stáří zhoršuje zrak do blízka. Zpravidla se projevuje po 40. roce života. 

• Šedý zákal, který způsobuje rozmazané vidění, vybledlé barvy, citlivost na světlo, problémy s viděním v noci či dvojité vidění. Projevuje se zejména u dospělých, ale může se jednat také o vrozenou oční vadu u dětí.

• Zelený zákal, u něhož přestáváte nejprve vidět periferně a projevuje se zejména u dospělých, ale může se jednat také o vrozenou oční vadu u dětí.

Následující dvě jsou typické oční vady u dětí:

• tupozrakost, u které jedno oko zaostává a veškerou práci přebírá druhé oko a

• šilhání, která se projevuje asymetrickým postavením očí.

První čtyři se řadí mezi tzv. refrakční vady zraku, další dvě vady očí souhrnné pojmenování nemají.

 

1. Krátkozrakost (myopie)

Co je krátkozrakost a proč vzniká?

Krátkozrakost je refrakční vada oka, která způsobuje, že vzdálené předměty vypadají rozmazaně. Vyvíjí se většinou během dětství a dospívání a souvisí s růstem oka. Krátkozraké oko je zpravidla delší, než by ideálně mělo být. 

Nejčastější příznaky krátkozrakosti:

• potíže s viděním věcí, které jsou daleko
• potřeba mhouřit oči, abyste viděli jasně
• oči jsou unavené z věčného namáhání

Pokud trpíte mírnou krátkozrakostí, nemusíte zaznamenat žádné jiné patologické příznaky. Lidé s těžkou krátkozrakostí jsou pak více náchylní k dalším očním onemocněním, jako je například odchlípení sítnice. Proto je důležité chodit na pravidelné oční prohlídky.

Kdy se krátkozrakost projeví?

Krátkozraký může být kdokoliv, ale vyšší riziko vám hrozí, pokud touto oční vadou trpí i někdo v rodině. Dispozice ke krátkozrakosti je vrozená. První příznaky se obvykle projevují mezi 6. a 14. rokem života, mohou se dále zhoršovat až do dvaceti let. 

Jak krátkozrakost řešit?

Zajděte si k očnímu lékaři. Ten vás vyšetří pomocí komplexního očního vyšetření, které je jednoduché a bezbolestné.

Nejběžnější léčbou krátkozrakosti jsou pak (správně zvolené) brýle nebo kontaktní čočky. 

Tip: Zajímá vás, jak vybrat brýle? Přečtěte si náš článek.

Dospělí mohou krátkozrakost léčit také chirurgicky. Operace změní tvar vaší rohovky tak, aby dokázala jasně zaostřit objekty na sítnici.

 

2. Dalekozrakost (hypermetropie)

Co je dalekozrakost a proč vzniká?

Další refrakční vada oka, která způsobuje, že jsou vzdálené předměty rozmazané. Dochází k ní tehdy, když se světlo soustředí za sítnici místo na ni. Děje se tak proto, že je vaše oční bulba příliš krátká nebo nastal problém s tvarem rohovky nebo či čočky.

Nejčastější příznaky dalekozrakosti:

• potíže s viděním věcí, které jsou blízko
• máte unavené oči
• bolí vás hlava, zejména při čtení

U dětí s těžkou dalekozrakostí může být také vyšší riziko dalších očních problémů, jako je tupozrakost a šilhání. Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje u všech novorozenců a je fyziologický, přičemž postupem času (většinou) vymizí. Asi u 6 % dětí zůstávají hodnoty dalekozrakosti vyšší, což může vést ke vzniku tupozrakosti a následně k šilhání.

Kdy se dalekozrakost projeví?

Většina lidí se s dalekozrakostí narodí, i přesto se však může projevit až v pozdějším věku. Pokud některý z členů vaší rodiny trpí dalekozrakostí, jste ve vyšším riziku také vy. Nepodceňujte proto preventivní prohlídky.

Jak dalekozrakost řešit?

Zajděte si k očnímu lékaři. Ten vás vyšetří pomocí bezbolestného a jednoduchého očního vyšetření.

Nejběžnější léčbou dalekozrakosti jsou pak (správně zvolené) dioptrické brýle nebo kontaktní čočky. 

Tip: S naším návodem už pro vás bude nasazení kontaktních čoček hračka.

Dospělí mohou dalekozrakost léčit také chirurgicky. Operace změní tvar vaší rohovky tak, aby dokázala jasně zaostřit světlo.

 

3. Astigmatismus

Co je astigmatismus a proč vzniká?

Mezi refrakční oční vady patří i astigmatismus, který může způsobit rozmazané nebo jinak zkreslené vidění. Dochází k němu, když má vaše rohovka nebo čočka jiný tvar než obvykle. Tento tvar způsobuje, že se světlo při vstupu do oka ohýbá jinak, než by mělo.

Nejčastější příznaky astigmatismu:

• rozmazané vidění
• nutnost mhouřit oči, abyste viděli jasně
• bolesti hlavy
• oči jsou unavené z věčného namáhání
• potíže s viděním v noci

Pokud máte mírný astigmatismus, nemusíte si všimnout žádných příznaků. Proto je důležité chodit na pravidelné oční prohlídky – a platí to zejména pro děti, u kterých je méně pravděpodobné, že si uvědomí, že s jejich zrakem není něco v pořádku.

Kdy se astigmatismus projeví?

Většina lidí se s astigmatismem narodí. U některých lidí se astigmatismus může vyvinout také po úrazu nebo operaci oka.

Jak můj oční lékař zkontroluje astigmatismus?

Jediný způsob, jak zjistit, zda trpíte astigmatismem, je podstoupit jednoduché a bezbolestné oční vyšetření. K lepšímu vidění vám pak pomohu brýle nebo kontaktní čočky – a stejně jako v případě ostatních refrakčních vad, i astigmatismus se dá řešit chirurgicky.

 

4. Stařecká vetchozrakost (presbyopie)

Co je presbyopie a proč vzniká?

Presbyopie je refrakční vada, která je běžná součást stárnutí. Kvůli ní dospělí středního a vyššího věku (přibližně od 45. roce života) vidí hůře do blízka. K vetchozrakosti dochází proto, že čočka s přibývajícím věkem tvrdne a vytrácí se její pružnost. Důsledkem toho je nesprávné zaostřování světla na sítnici – a rozmazané vidění.

Nejčastější příznaky presbyopie:

• problémy vidět do blízka 
• potřeba držet materiály na čtení dále od sebe
• oči jsou unavené z věčného namáhání
• bolest hlavy

Kdy se presbyopie projeví?

Přibližně po 40. roce života. Běžně se zhoršuje až do 60. roku života.

Jak presbyopii řešit?

Oční lékaři mohou presbyopii zkontrolovat v rámci komplexního očního vyšetření. Vyšetření je jednoduché a bezbolestné.

V počátečních stádiích presbyopie můžete vyzkoušet některé jednoduché změny, které vám pomohou při čtení, jako např.:

• držet materiály ke čtení dále od sebe
• výběr knih s velkým písmem nebo zvětšení velikosti písma na počítači
• používání jasnějšího světla na čtení

Když se presbyopie zhorší, budete pravděpodobně potřebovat brýle nebo kontaktní čočky, které vám pomohou při čtení. Nechte si je však předepsat optometristou, nevybírejte si sami volně dostupné brýle v drogerii či supermarketu.

5. Šedý zákal

Co je šedý zákal a proč vzniká?

Jak název napovídá, šedý zákal označuje zakalenou oblast v oční čočce, která ztěžuje vidění – vidíte rozmazaně, mlhavě nebo méně barevně. Může se vyskytovat na jednom oku nebo na obou a začíná se objevovat s přibývajícím věkem. Pokud šedý zákal neřešíte, může vést až ke ztrátě zraku.

Většinou šedý zákal vzniká v důsledku normálních změn očí, které se dějí s přibývajícím věkem. Můžete k němu však být geneticky predisponovaní anebo k jeho vzniku přispět:

• poškozením oka, zejména čočky,
• chronickými onemocněními, jako je cukrovka,
• dlouhodobým užíváním některých léků jako kortikosteroidy,
• expozicí očí UV záření bez vhodných slunečních brýlí,
• kouřením i nadměrnou konzumací alkoholu,

Nejčastější příznaky šedého zákalu:

• vidíte zakaleně nebo rozmazaně
• barvy vypadají vybledle 
• špatně vidíte za tmy
• lampy, sluneční světlo nebo světlomety se vám zdají příliš jasné
• kolem světel vidíte svatozář
• vidíte dvojitě
• musíte často měnit brýle nebo kontaktní čočky

Pokud u sebe zaznamenáváte některý z těchto příznaků, poraďte se se svým očním lékařem. 

Kdy se šedý zákal projeví?

Pokud se nejedná o vrozenou či geneticky podmíněnou vadu, projeví se ve stáří (po 60. roku života).

Zajímavost: V USA je drtivá většina osmdesátiletých lidí buďto se šedým zákalem, nebo po operaci šedého zákalu.

Jak můžu šedému zákalu předejít?

• Chraňte své oči před sluncem kvalitními slunečními brýlemi z optiky. 
• Chraňte své oči před úrazy ochrannými brýlemi, kde je to vhodné (různé sporty, používání určitého nářadí apod.).
• Omezte kouření nebo přestaňte kouřit úplně.
• Dbejte na správnou stravu, zařazujte ovoce a zeleninu, listovou zeleninu, ořechy a celozrnné výrobky.

Jak šedý zákal řešit?

Oční lékař může šedý zákal zkontrolovat v rámci rozšířeného očního vyšetření. Pokud je vám 60 let a více, nechte si rozšířené oční vyšetření provést každé 1 až 2 roky. 

Šedý zákal se řeší pouze operací. 

 

6. Zelený zákal (glaukom)

Co je zelený zákal a proč vzniká?

Oční vada, při které dochází k degeneraci zrakového nervu. Může tak způsobit částečnou nebo úplnou ztrátu zraku.

Můžete k němu být geneticky či rasově predisponovaní anebo k jeho vzniku přispět:

• neřešením zvýšeného nitroočního tlaku, 
• poraněním oka,
• dlouhodobým užíváním některých léků jako kortikosteroidy,
• diabetem, srdečními onemocněními, nízkým krevním tlakem a dalšími onemocněními

Nejčastější příznaky zeleného zákalu

Zpočátku se zelený zákal obvykle neprojevuje nijak. Postupem času můžete začít pomalu ztrácet zrak – nejprve periferní vidění. Protože se to děje tak pomalu, mnoho lidí zpočátku nepozná, že se jejich vidění mění k horšímu. Bez léčby však může zelený zákal nakonec způsobit slepotu.

V pokročilé fázi onemocnění se objevují tyto příznaky:

• intenzivní bolest očí
• žaludeční nevolnost
• zarudlé oko
• rozmazané vidění

V takovém případě okamžitě vyhledejte lékaře.

Kdy se zelený zákal projeví?

Pokud se nejedná o vrozenou či geneticky podmíněnou vadu, může se projevit ve stáří (po 60. roku života).

Jak zelený zákal řešit?

Jediný způsob, jak zjistit, zda máte glaukom, je podstoupit komplexní vyšetření očí s rozšířením. Léčit jej pak lze třemi způsoby:

• pomocí očních kapek na předpis, které snižují tlak v oku a zabraňují poškození zrakového nervuů
• pomocí laserové léčby,
• pomocí operace, která se navrhuje v případě, že první dva způsoby nezabraly.

7. Tupozrakost

Co je tupozrakost a proč vzniká?

Vzniká při poruše spolupráce mozku a oka, kdy mozek nedokáže rozpoznat signál z jednoho oka. Postupem času se mozek stále více spoléhá na druhé, silnější oko, zatímco vidění na slabším oku se zhoršuje. Může postihovat jedno i obě oči.

Nejčastější příznaky tupozrakosti:

Příznaky tupozrakosti lze jen těžko zaznamenat. Děti s tupozrakostí mají často problém určit, jak blízko nebo daleko něco je. Rodiče si také mohou všimnout příznaků, že jejich dítě často mžourá, zavírá jedno oko nebo naklání hlavu. Typicky varovným signálem je změna postavení oka. 

V mnoha případech rodiče nevědí, že jejich dítě trpí tupozrakostí, dokud ji lékař nediagnostikuje při očním vyšetření. Proto je důležité, aby všechny děti alespoň jednou ve věku 3 až 5 let podstoupily vyšetření zraku.

Kdy se tupozrakost projeví?

Tupozrakost začíná v dětství a je nejčastější příčinou snížení zraku u dětí. Dobrou zprávou je, že včasná léčba a pravidelnost dobře funguje a obvykle předchází dlouhodobým problémům se zrakem.

Pravděpodobnost výskytu tupozrakosti je vyšší u dětí, které:

• se narodily předčasně
• byly při narození menší než průměr
• se v rodině vyskytla tupozrakost, dětský šedý zákal nebo jiná oční onemocnění
• mají vývojové poruchy

Jak tupozrakost řešit?

Pokud je příčinou tupozrakosti některý z problémů se zrakem, může lékař nejprve léčit tento problém. Lékaři mohou například doporučit brýle nebo kontaktní čočky (u krátkozrakých nebo dalekozrakých dětí) nebo operaci (u dětí se šedým zákalem).

Dalším krokem je přeučit mozek a přinutit ho používat slabší oko. Čím více ho mozek používá, tím je silnější. Mezi léčebné postupy patří zejména nošení okluze na silnějším oku. Zakrytím dominantního oka okluzí je mozek donucen mozek používat slabší oko. Doporučuje se, aby dítě pracovalo aktivně do blízka (navlékání korálků a podobně).

Je důležité začít s léčbou této vady zraku u dětí včas – čím dříve, tím lépe. Děti, které vyrostou bez léčby, mohou mít s viděním celoživotní problémy. Léčba tupozrakosti je u dospělých obvykle méně účinná než u dětí.

 

8. Šilhání

Co je šilhání a proč vzniká?

Šilhání je porucha postavení očí. Nejedná se však jen o estetický problém, šilhání bývá zpravidla spojeno s refrakční vadou a tupozrakostí – proto čím dříve se zahájí léčba, tím je šance na úplné vyléčení větší.

Kdy se šilhání projeví?

Občas se může stát, že jedno oko krátce zašilhá, ale u miminek se občasné šilhání považuje za normální. Do čtvrtého roku je dítě s oční vadou nebo dítě, které začne šilhat, nejvíce ohroženo tupozrakostí.

Jak šilhání řešit?

Lékaře navštivte okamžitě, jakmile pozorujete u dítěte některou z následujících skutečností:

• občasné pošilhávání
• nepřirozený sklon hlavy (dítě tak může vyrovnávat určitý typ šilhání)
• pravidelné přivírání jednoho oka
• světloplachost nebo žádná reakce na světlo
• bělavá či žlutě zářící zornice, velká nehybná zornice při dopadu světla
• třesoucí se oči – viditelné kmitavé pohyby očí nebo bloudivé pohyby očí

Vzácné oční vady – seznam

Samozřejmě, že popsané vady nejsou jediné. Mezi vzácné oční vady se řadí:

1. Retinitis Pigmentosa: Skupina genetických onemocnění, která postihují sítnici a způsobují postupnou ztrátu zraku. Charakterizuje ji degenerace fotoreceptorů (tyčinek a čípků) na sítnici.
2. Keratokonus: Při této vadě dochází k postupnému vyklenutí rohovky do kuželovitého tvaru, což vede ke zkreslení zraku a zhoršení vidění.
3. Aniridie: Aniridie je stav, kdy je duhovka částečně nebo úplně chybějící, což vede k problémům se zrakovou ostrostí a citlivostí na světlo.
4. Stargardtova choroba: Genetické onemocnění, které postihuje sítnici a způsobuje postupnou ztrátu centrálního vidění.
5. Leberova kongenitální amauroza: Toto je vzácné genetické onemocnění, které vede k velmi vážnému snížení zraku nebo slepotě již od narození nebo od raného dětství.
6. Optická atrofie: Optická atrofie je stav, při kterém dochází k poškození a ztrátě nervových vláken v optickém nervu, což vede ke snížení zrakové ostrosti.
7. Usherův syndrom: Jedná se o kombinaci postižení sluchu a postupné ztráty zraku kvůli Retinitis Pigmentosa.
8. Behçetova choroba: Toto autoimunitní onemocnění může způsobit zánět v různých částech oka, což vede k bolestem, zarudnutí a potenciálnímu poškození zraku.

Léčba těchto vzácných očních vad se liší v závislosti na konkrétní výskytu a závažnosti případu a často zahrnuje multidisciplinární přístup včetně oftalmologické péče, genetického poradenství a podpůrných terapií.

Sdílejte článek